Netiskne, zato však kvalitně!

Bránila jsem starou tiskárnu zuby nehty. Měla jednu nespornou výhodu: tiskla. Inženýr si však brousil zuby na jinou, modernější, kvalitnější a hlavně multifunkční.

„Byla by bezdrátová,“ lákal mne na absenci kabelu a kul pikle, jak by se našeho funkčního přístroje nenápadně zbavil. Nakonec ho věnoval ho své matce.

Zatvářil se zkroušeně a prohlásil: „Bez tiskárny ale přece nemůžeme být.“

Pak ji přinesl. Na první pohled vypadala pěkně. Žádný kabel, skladná. Jakýsi displej, který sice okamžitě po zapnutí hlásil Čekejte prosím, ale to už zřejmě k instalaci nového zařízení patří.

„Potřebuji narychlo vytisknout dárkový kupón s fotkou,“ oznámila jsem tedy do éteru s tím, že kamarádka už je na cestě.

Inženýr se zatvářil, že není nic snazšího. Takže soubor - tisk - počet stránek: 2 - orientace na výšku - ok - tisk. A nic.

„Proč to nefunguje?“ volala jsem na inženýra do vedlejšího pokoje.

„Vidíš snad nějaký kabel? Tiskne přes wifi!“ osvětlil mi důležitě inženýr.

„Ale vždyť netiskne!“ nedala jsem se zmást.

„Zato ve vyšší kvalitě“ vztyčil inženýr ukazováček.

„Jen abych ten kupoń ještě stihla zabalit,“ sledovala jsem nervózně hodiny.

Inženýr přišel k tiskárně, odborně se na ní podíval a mávl rukou: „Vždyť slyšíš, že vrní.“

„Ale netiskne!“ upozornila jsem znovu.

Na monitoru počítače vyskočilo nové okénko: Tiskárna neodpovídá.

„Čili tisk nula ze dvou, abys tomu rozuměl,“ chtěla jsem inženýrovi co nejvíce přiblížit aktuální situaci.

Inženýr se zachmuřil.

„Pusť mne k tomu,“ odstrčil mne od klávesnice.

“Vždyť s tebou krásně komunikuje. Tady jasně říká: Odstraňte chybu v tiskárně.“

Upozornila jsem inženýra, že si nepřeji, aby na mne ten aparát mluvil, že chci pouze, aby tiskl.

Inženýr nesouhlasně zavrtěl hlavou a prohlásil: "To by ale byla věčná škoda! Vždyť hovoří plynně německy a anglicky.“

Měl pravdu. Vzápětí se na displeji objevilo: Verarbeitung - bitte warten. Please wait.

Spočítala jsem, že celá operace již trvá třicátou minutu a nevypadá to, že bychom se nějak výrazně blížili k cíli. Inženýr zrušil tisk a prohlásil, že to všechno raz dva přenastaví. Tři čtyři zadal nový tisk a dočkal se komentáře: Odhaduji hladinu inkoustu.

„Výborně, pokračuje to dobře,“ mnul si spokojeně ruce.

Tiskárna vyžaduje Vaši pozornost, přepnete na plochu a podívejte se, co je třeba udělat! dal o sobě dokonalý vynález vědět o pár minut později.

Vyjádřila jsem domněnku, že to zařízení má usnadňovat život, nikoliv zaměstnávat na plný úvazek dva lidi.

„Tady si můžeš krásně na liště pozorovat, jak postupně vytváří grafický obraz,“ nadšeně ukazoval inženýr.

Představa odpoledne stráveného sledováním lišty mne nenadchla: „Zruš tisk! Dárkový kupón ručně přepíšu a místo fotky namaluji obrázek.“