Moje děti říkají ještě pěkně postaru HUSTÝ, ale my jsme skoro z venkova. :-)

Taky jsem trpěla, se synem. Genetická metoda nebyl jeho šálek čaje (aby dítě četlo genetickou metodou, musí mít speciální multi-kulti-gender učebnici, která mi děsně lezla na nervy, a o psaní hůlkovým písmem bych řekla svoje) a texty o kytičkách, kočičkách a chlapečcích hrajících si s mašinkami ho nemotivovaly. (Jak by mohly motivovat děti, které se v plínách koukají na Spidermana a Hvězdné války a předčítat si nechají Lovce orchidejí?) Najít knihu, kterou by byl ochoten číst a nebyla příliš komplikovaná, aby ji sám číst dokázal, bylo nemožné. A pak jednou zcela sám v knihkupectví narazil na knihu plnou obrázků dětí bojujících baseballovou pálkou s obludami a zombíky, která se jmenuje "Poslední děti na zemi". Je to přesně o tom - došlo k zombie apokalypse, skupina dětí žije sama a bojují se zombíky a obludami. Jsou toho čtyři díly. Neobsahuje to hrubky, ilustrace jsou krásné, text čtivý. Syn čte už prakticky plynně a nemá problém strávit půl hodiny v tichosti s knihou. Postup, kterým se učil číst, neodpovídá žádné z definovaných metod.

mega blog