Vzala jsem krabičku od kapslí, odtrhla z ní víčko s nápisem Cortado.
„Takhle to vypadá,“ zamávala jsem inženýrovi kusem kartónu před obličejem a dopsala tiskace slovo vejce.
„Cortado vezmi třikrát! Je v akci!“ zopakovala jsem pro jistotu a poklepala na názorný seznam. Inženýr ho beze slova strčil do kapsy a dál prohledával knihovnu zkoumaje, kam odložil klíče od auta.
„Kolikrát máš koupit ty kapsle?“ optala jsem se, když otevíral branku.
„Třikrát,“ zahuhlal inženýr a nasedl do vozidla.
Zaklepala jsem na okénko. Sklo sjelo dolů.
„Mají je mít ve slevě!“ upozornila jsem ho.
„Jo,“ zabručel inženýr.
„Cortado se to jmenuje,“ zopakovala jsem ještě, zatímco se okénko sunulo vzhůru.
Za hodinu se otevřely dveře a vstoupil inženýr obtěžkán třemi igelitovými taškami.
„Uf, tady to máš!“ upustil je na zem v kuchyni.
„Nebouchej s tím, jsou v tom vejce,“ zaprotestovala jsem.
„Vejce?“ divil se inženýr.
„Vejce ze seznamu?“ žasl o vteřinu později ještě jednou.
„A měli aspoň to Cortado?“ hrabala jsem v nákupní tašce vytahujíc z ní další a další balení para ořechů a buráků.
„Jaké Cortado?“ ptal se inženýr překvapeným tónem.
Zaklepala jsem sobě na hlavu a jemu na seznam zhotovený z krabičky od Cortada.
„Kdo má tohle pochopit?“ rozhodil inženýr rukama. „Vždyť je každé slovo psané jiným písmem,“ ospravedlňoval se.„Koupil jsem ti třikrát kapsle do myčky! Prostě kapsle v akci, přesně tak, jak jsi říkala!“